Co s tím dítětem je?

Je vaše dítě bázlivé, bojácné, má svůj svět, málo komunikuje, nereaguje, straní se kolektivu nebo naopak je impulzivní, vzteklé a velmi aktivní? Jste jako rodiče vyčerpání a říkáte si odkud se to bere a po kom to má?

Vnímáte káravé pohledy okolí a máte pochybnosti zda jste dobrý rodič? Dostáváte rady typu "dělej už s ním už něco", ale proboha co????, vždyť už máte vyzkoušeno vše, tiše počítáte do deseti, v duchu uvažujete jestli ho roztrhnout vejpůl nebo se usmívat, snažíte se vysvětlovat, nabízet možnosti a nic nezabírá? Dítě se i přes vaši trpělivost a laskavost stále bojí, pláče, vzteká a lítá jako splašené....

A co když, je za tím něco více?

Co když, je dítě ovlivněno i minulostí svých rodičů a prarodičů? Co když dítě zažilo stres v období prenatálního vývoje, co když v tomto období navnímalo neharmonické období v rodině - rodiče mezi sebou, rodiče a prarodiče a mnoho jiných vztahových vazeb a témat, se kterými se těhotné ženy i v tomto období setkávají a možná i více, na ně tyto témata tlačí? Co když se mají ukázat rodové témata a nezpracované prožitky z dětství? Co když s vašimi dětmi přichází čas vystoupit ze vzorců přenášejících se z generace na generaci? 

CO KDYŽ DÍTĚ ZAŽILO

- rozhodování rodičů, zda je vhodná chvíle mít dítě, zda to zvládneme

- nepříjemný lékařský zákrok (odběr plodové vody)

- strach maminky z předchozí ztráty děťátka

- těžký příchod na svět - řízený porod, císařský řez a jiné

- separaci od maminky

- nepřijetí v rodině

Všechny tyto otisky, které si dítě nese, mohou mít vliv na chování dítěte, tyto děti hůře snáší změny, mají horší adaptaci na nové situace - nástup do školky, do školy, mají problémy se spánkem, objevují se noční můry, pomočování, mohou se objevit poruchy chování, učení, sociální a emocionální nezralost, vývojová dysfázie, mohou přetrvávat primární reflexy a mnoho jiného

DÍTĚ MŮŽE MÍT TYTO PROJEVY

• Pokud dítě nereaguje dobře na hlasy
• Pokud byl sluch zkontrolován a je v pořádku, ale dítě nereaguje, může mít problémy se sluchovým zpracováním. Když je sluch velmi citlivý a přetíží dítě, může zablokovat přicházející zvuk, protože je toho příliš mnoho. Stresující události mohly vést k tomu, že tento systém vypnul.
• Navazuje velmi malý oční kontakt
• Zrakový systém dítěte a jeho zrakové zpracování mohou být narušeny v důsledku nesprávného postavení kostí, v nichž jsou umístěny oči, emocionálních zážitků stresu v děloze, během porodu nebo jako novorozence, nebo jednoduše kvůli celkovému přetížení více systémů, což má za následek nízkou prioritu požadavků dítěte. sociální interakce.
• Při dotyku se odtahuje, rozčiluje se nebo pláče
• Dítě se může stáhnout, pokud má fyzické nepohodlí v určité oblasti, napětí v hlavě nebo páteři
• Pohybuje se nebo odpočívá strnulým, napjatým způsobem, při vzteku se natahuj do oblouku
• Udeří-li se do hlavy
• Neutišitelně křičí nebo pláče
• Lebeční kosti hlavy a krku mohou dítě tlačit na míchu nebo bloudivý nerv. Porodní trauma nebo rozsáhlé lékařské procedury mohou vést k šoku drženému v dětském systému. Dnes již víme, že stres v prenatálním období může ovlivnit novorozence. Když dítě uvízne v šoku nebo traumatu, uchyluje se ke strategiím přežití, jako je boj, útěk nebo zamrznutí. Tyto stavy jsou poháněny strachem a adrenalinem.
• Pláče v extrémním nepohodlí při trávení, plynatosti nebo zadržuje stolici.
• Špatné trávení a střevní problémy mohou vážně narušit sociální vývoj.
• Toxíny mohou ovlivnit neurovývoj dítěte.
• Smutek může postihnout dítě, které ztratilo sourozence, ať už ztráta proběhla v předchozím těhotenství, nebo v děloze . Dítě, které prodělalo život ohrožující stavy v děloze nebo při porodu, může být ve stresu. Pokud matka prochází stresem nebo zármutkem, může tento otisk nést i dítě. Dítě, které bylo adoptováno nebo svěřeno do pěstounské péče, mohlo zažít některé nebo mnohé z výše uvedených životních problémů, u těchto dětí, víme velmi málo o historií dítěte, dítě svůj příběh předává prostřednictvím gest, hry a pohybu.

A CO DÁL?

V každém věku dítěte, můžete začít hledat možnosti a terapie, které vás osloví, každé dítko je jiné, bude potřebovat individuální přístup, dle jeho věku, zralosti, povahy i momentální schopnosti udržet pozornost. Vždy je přínosem, když se do terapie zapojí i rodiče a začnou rozplétat vzorce chování a emocí z dětství, ale i takové, které jdou napříč generacemi.

Vývojová pohybová terapie poskytuje dětem uvolnění raných traumat, inhibici primárních reflexů, senzoricko-motorickou integraci základních smyslových systémů, lepší adaptaci a mnoho jiného pro jeho plnohodnotný život.